Na počátku byl malý, zavalitý a nevzhledný koník, určený pro těžkou práci tyrolských Alpách. Díky tomu se zrodilo plemeno, kterému byla dána do vínku skromnost, pracovitost, vytrvalost a jistota pohybu.
Chovná stáj Pod Dědinou horou - Hradiště u Blatné
KURZ PŘIROZENÉ KOMUNIKACE 26.4.2008

            Na tento den jsme k nám pozvali jednoho z lidí, který má mnoholeté zkušenosti v přirozené komunikaci s koňmi, aby i nám v komunikaci s našimi koníky pomohl. Tímto člověkem je František Špatný z Bílka u Bavorova.

            Účastníci kuru se začali scházet okolo osmé hodiny ranní. O hodinu později již všichni seděli na svých místech a pohledy upínali na Františka. Ten začal kurz teorií. Tři hodiny téměř bez přestávky psal, kreslil a vysvětloval jak funguje metoda Pata Parelliho a jeho sedm her. Často jsme Františka přerušovali svými dotazy a zkušenostmi s našimi koňmi. On se však nenechal rozházet a trpělivě naslouchal a na vše odpověděl.

            Po teorii nás čekala pauza, kdy měli všichni možnost naplnit své hladové žaludky a vstřebat informace, které budou potřebovat k odpolední praxi.

            Odpoledne jsme se tedy přesunuli do výběhu, tentokrát i se svými čtyrnohými kamarády. Na kurzu se sešlo 13 účastníků, z čehož bylo 5 s koňmi. To co jsme se dopoledne dozvěděli, to jsme nyní mohli aplikovat přímo na našich koních. Nejdříve František zkontroloval, zda umíme uvázat uzle na provazové ohlávce a rozdal potřebné pomůcky. Poté jsme se mohli vrhnout na cvičení první z Parelliho her. Přes různé dotazy, nesrovnalosti a chvíle, kdy nás musel František opravovat jsme okolo páté hodiny dospěli k sedmé hře a tedy k závěru našeho kurzu.

            Tento jednodenní kurz byl jen zlomkem toho, co se dá v přirozené komunikaci s koněm dokázat. Všichni účastníci kurzu byli svědky toho, že koně mají různé povahy, přesto se však v průběhu praxe jejich vzájemná komunikace zlepšovala. Citlivý a bojácný kůň získal větší důvěru. Tvrdohlavý a nepoddajný kůň se stal přístupnějším a ohebnějším.

            Jako pozorovatel, jsem byla svědkem toho že každý kůň je velká osobnost, stejně jako člověk. Má svůj názor na věc a ne vždy se jejich názory shodují. Člověk je však ten, který by se měl zamýšlet nad tím, proč mu jeho kůň nerozumí a vnímat jeho neverbální komunikaci jako prostředek k navázání kontaktu. Netrestat koně bez důvodu a nechválit bez zásluhy!
            Doufám tedy že si každý účastník z kurzu odnesl zkušenosti o tom, jak se svým koněm komunikovat a o chování k němu bude vždy dříve přemýšlet, než konat.