Na počátku byl malý, zavalitý a nevzhledný koník, určený pro těžkou práci tyrolských Alpách. Díky tomu se zrodilo plemeno, kterému byla dána do vínku skromnost, pracovitost, vytrvalost a jistota pohybu.
Chovná stáj Pod Dědinou horou - Hradiště u Blatné
DRUHÝ ROČNÍK HUBERTOVY JÍZDY V HRADIŠTI 13.10.2007
Čas Hubertů je za námi, za oknem poletují sněhové vločky a koně se líně ,,poflakují" po pastvinách. Vypadá to, že podzim nám i našim čtyřnohým svěřencům chystá dost nepříjemné dny.
A jak to vypadalo u nás na Huberta? Určitě veseleji než dnes za oknem! Po zkušenostech z loňského roku jsme letošní Hubertovu jízdu trochu uspíšili a sešli jsme se již v polovině října. Počasí nám dopřálo podzimního sluníčka a příroda hrála všemi barvami.
Na slavnostním nástupu se sešlo deset jezdců se svými koňmi a tentokrát nechyběli ani diváci. Po přivítání, slavnostním přípitku a pravou mysliveckou fanfárou se jezdci vyhoupli do sedel a selá parta se dala do pohybu. Vzhledem ke složení jezdců (dospělí a děti) a věku koní (staří, mladí, březí klisny) probíhala jízda v klidném tempu. Jezdci byli ukáznění a i rychlejší koně se drželi daného tempa. Možná svojí roli hrála i skutečnost, že mezi jezdci se ukrýval soudce a jeho špeh, který nebyl nikomu znám.
Poslední lesík na trase ukrýval liščí ohon, jenž měli jezdci najít ze sedla nebo ,,po svých". Na tuto závěrečnou část Hubertovy jízdy se všichni tak těšili, že někteří koně nestihli lesíkem projet, ale ve cvalu ho objeli nebo veselým skotačením ,,obskákali". Ti rozumnější podstivě hledali, až našli. A tak máme na příští rok novou lišku!
Zbývající úsek trasy jsme dojeli v lehkém tempu a po rozloučení se rozešli do svých stájí, postarat se o koníky a sebe, abychom byli svěží na večerní posezení a soud Svatého Huberta.
Večer jsme se sešli v příjemném prostředí, které zajistila rodina Paďourova. Nechybělo dobré pití a plné stoly jídla. Před očekávaným soudem měli všichni možnost se posilnit výborným gulášem. Poté vstoupila paní soudkyně, která již od pohledu vypadala velmi přísně. Ve svých rozsudcích byla nekompromisní a ani úplatky nezmírnily její tresty. Nikdo z jezdců se trestu nevyhnul a i za malé chybičky byli odsouzeni.
Všichni se výborně bavili a opět dokázali že i v dnešní uspěchané době se dokážeme zabavit, potěšit a zasmát. Báječným večerem byla Hubertova jízda ukončena. Nikdo neměl pochyb o tom, že se bude tato akce příští rok konat znovu.
A jak to vypadalo u nás na Huberta? Určitě veseleji než dnes za oknem! Po zkušenostech z loňského roku jsme letošní Hubertovu jízdu trochu uspíšili a sešli jsme se již v polovině října. Počasí nám dopřálo podzimního sluníčka a příroda hrála všemi barvami.
Na slavnostním nástupu se sešlo deset jezdců se svými koňmi a tentokrát nechyběli ani diváci. Po přivítání, slavnostním přípitku a pravou mysliveckou fanfárou se jezdci vyhoupli do sedel a selá parta se dala do pohybu. Vzhledem ke složení jezdců (dospělí a děti) a věku koní (staří, mladí, březí klisny) probíhala jízda v klidném tempu. Jezdci byli ukáznění a i rychlejší koně se drželi daného tempa. Možná svojí roli hrála i skutečnost, že mezi jezdci se ukrýval soudce a jeho špeh, který nebyl nikomu znám.
Poslední lesík na trase ukrýval liščí ohon, jenž měli jezdci najít ze sedla nebo ,,po svých". Na tuto závěrečnou část Hubertovy jízdy se všichni tak těšili, že někteří koně nestihli lesíkem projet, ale ve cvalu ho objeli nebo veselým skotačením ,,obskákali". Ti rozumnější podstivě hledali, až našli. A tak máme na příští rok novou lišku!
Zbývající úsek trasy jsme dojeli v lehkém tempu a po rozloučení se rozešli do svých stájí, postarat se o koníky a sebe, abychom byli svěží na večerní posezení a soud Svatého Huberta.
Večer jsme se sešli v příjemném prostředí, které zajistila rodina Paďourova. Nechybělo dobré pití a plné stoly jídla. Před očekávaným soudem měli všichni možnost se posilnit výborným gulášem. Poté vstoupila paní soudkyně, která již od pohledu vypadala velmi přísně. Ve svých rozsudcích byla nekompromisní a ani úplatky nezmírnily její tresty. Nikdo z jezdců se trestu nevyhnul a i za malé chybičky byli odsouzeni.
Všichni se výborně bavili a opět dokázali že i v dnešní uspěchané době se dokážeme zabavit, potěšit a zasmát. Báječným večerem byla Hubertova jízda ukončena. Nikdo neměl pochyb o tom, že se bude tato akce příští rok konat znovu.