U nás se zimou a brzkou tmou přichází i lenivější přístup k práci a více odpočinku u rozehřátých kamen. Zima je tradičně odpočinkem i pro naše koníky a jejich jediná starost je aby měli v domečku dostatek sena, blízko k vodě a večer dobrotu v korýtkách. Přestože letos nás mrazivé dny nepoctily zrovna dlouhou návštěvou a sníh se také moc dlouho nezdržel, využili jsme krátké dny pro přípravu naší Alisy a Miss Dual Princess na obsednutí a chodili hlavně do terénu.

20.1.2012 byl na servru Equichannel zveřejněn článek od Kristýny Štechové o její kobylce Sany, která se u nás narodila a stáj opustila zhruba ve věku 1 roku. Tento krásný příběh jsem pro vás vložila i do našich článků.
Originál naleznete zde http://www.equichannel.cz/jak-jsem-rostla-se-sany

Jak to už bývá, ne vše vydrží věčně a my jsme se v tomto roce rozhodli vyměnit prošlapanou podlahu v jedné naší stáji. Nastoupila tedy naše technická četa (každý kdo má ruce a nohy a nestihl před prací utéct), která chvilku bloumala po stáji a zjistila: aby jsme vyměnili podlahu musíme vyndat předěl mezi boxy, když už bude venku předěl, dáme místo zničených prken fošny a natřeme rám, aby nám nepřekážela vrata vyndáme je ven, když už jsou venku natřeme i ty.......Postupně jsme rozebrali celou stáj, vše opravili, natřeli a to i včetně výměny starého okna.
A co z toho plyne? Nechoďte opravovat jen podlahu, když je třeba opravit celou stáj

V tomto roce naši stáj pár zvířecích miláčků opustilo a jiní přišli aby nám dělali radost. Na jaře jsme se museli rozloučit s St. Martinem, který nás díky zdravotním problémům opustil a nyní běhá po věčných koňských pastvinách. K novým majitelům odcestoval valášek Step Side a klisnička Sindy, s nimiž jsou jejich majitelé spokojení a budou nás, doufám, zásobovat novými fotkami.
Prvními přírustky byla samozřejmně hříbátka narozená v tomto roce a dvě malá mourovatá koťátka. Za Sindinku jsme darem dostali 8 krásných bílých holoubků, kteří teď dělají ozdobu našemu dlouho prázdnému holubníku. Největším přírustkem jsou 3 jalovičky plemene Aberdeen Angus dovezené na podzim, které jsme pojmenovali Beruška, Róza a Berta.

Po dlouhé době se mi ozvali z Hradiště: „8.10. pořádáme ponyádu. Počítáme s tebou." Chvilku jsem na to nevěřícně koukala a nakonec jsem se začala těšit. Netrpělivě jsem odškrtávala dny v kalendáři až konečně byl pátek a mě zachvátila cestovní horečka. Cesta klapla na jedničku, v Blatné mě čekala Mishel a kafíčko, v Hradišti smečka nadšených hafanů. Idyla však netrvala věčně, za chvíli jsem vyfasovala lopatu, vidle a šlo se pracovat. 

Teploměr ukazoval 8°C nad nulou a zem neustále smáčel studený déšť. Pro normálního člověka počasí ,,pod peřinu", přesto se v sobotu odpoledne sešlo dvanáct dětí se svými koníky odhodláni se vzájemně utkat v jízdě zručnosti a dostihu poníků. Podpořit je přišli především rodiče, ale ani o diváky nebyla nouze.

Toto je druhá a nejspíše poslední koňská akce letošního roku, na kterou jsme se dojeli podívat. Z dojmů a zážitků musím říct, že oproti rodeovým začátkům u nás, kdy si disciplíny přijel vyzkoušet kdejaký jezdec na koni, je dnes rodeo více profesionální a bez přípravy a kvalitního koně jsou šance na úspěch mizivé. Ovšem i zkušenným jezdcům někdy jejich úspěch pokazila neposedná telata.

Snad všichni, kdo u nás má nohy a ruce se letos modlili aby se nám narodila kobylka. Po dvou hřebečcích jsme byli na rozpacích jestli se nám opravdu poštěstí. Naše zvědavost byla tak velká, že po prvních příznacích hřebení jsme vzali spacák a spali ve stáji, jen aby jsme něco nepromeškali, ale bohužel. Andulka nás nechávala doufat ještě pár dní. Čekání se ale vyplatilo a naše přání nejspíše někdo vyslyšel. K naší obrovské radosti jsme přišli do stáje, kde už stála na svých neohrabaných nožičkách neobvykle tmavá klisnička. Malá princeznička s čokoládovou barvou si vysloužila neobvyklé jméno pro haflinga......A Little Choco.
Její fotografie najdete pod Našimi koňmi.